O čem to je: Kognitivní funkce

O MBTI se zajímám už nějakou dobu, nicméně můj pohled na něj se docela změnil. Je dost možné že ho znáte, jen to nevíte, na netu je spousta "testů osobnosti," která právě z MBTI vychází, na konci takového testu vás čeká čtyřpísmenkový výsledek (např. INFJ, ESTP) a nějaký stručný/detailní popis vaší osobnosti. Nicméně to není úplně správný přístup k MBTI.

Ve zkratce, MBTI se obvykle (ne úplně správně) prezentuje jako test osobnosti, který zjistí jaké máte preference ve čtyřech oblastech, a sice: Otevřenost (Introvert - I/Extrovert - E), Způsob uvažování (Vnímání - S/Intuice - N), Rozhodování (Myšlení - T/Cítění - F) a Strategie (Plánování - J/Improvizace - P). Tohle vám dává celkem 16 různých kombinací (např. ISTP, ENFP, INTJ).

V první řadě musím říct že stále nevím na jak moc pevných základech MBTI stojí, ovšem úplná pavěda to není, nějaké informace jsem si už dohledal. O historii a vzniku ani mluvit nechci, to si najděte někde na netu, já chci probrat celý ten koncept, docela mě to baví - a i kdyby to úplně ve všem nesedělo, může to být součástí nějakého většího, zatím neobjeveného celku. Ačkoliv se MBTI prezentuje jako popis osobnosti (a i já ho tak dlouhou dobu chápal), tak jde ve skutečnosti o zjištění preferencí vašich kognitivních funkcí, kolem kterých se obvykle poskládá nějaký osobnostní archetyp. Ovšem dát vám už přímo popis osobnosti jako hotovou věc není moc přesné a většinou ty věci stejně tak nějak víte. Problém je že na zjištění oněch funkcí je online test dost provizorní řešení, já osobně teď už radši zjišťuju v terénu, třeba podle stylu projevu, témat konverzace či hodnotové preference a způsobu myšlení.

Zezačátku jsem těm funkcím (a hlavně jejich variantám) vůbec nevěnoval pozornost a zajímaly mě jen ty čtyři písmenka, nicméně ty funkce jsou naprosto zásadní. Když jsem se do nich začetl, zjistil jsem proč jsou někteří lidi tak lehce offendnutí prkotinou (pro mě), jiní nedokáží pojmout abstraktnější koncept a dalším příjde nemožné, že by někdo byl schopen plně objektivního myšlení (ale přesto je). Koneckonců, všichni máme myšlení i nějakou formu citu, stejně tak vnímáme svoje okolí a nějak si dáváme v hlavě věci do souvislostí. Je nesmysl aby se někdo rozhodoval jen na základě pocitů a další preferoval pouze logiku, takhle to prostě nefunguje. Teď, když mám na MBTI jiný pohled, už k tomu přistupuju jako k jakýmsi "osobnostním jádrům," od kterých lze očekávat určité vlastnosti. Je to parádní konstrukt na pochopení ostatních a hlavně toho, proč si s někým parádně rozumím, zatímco někdo jinej mě naprosto vytáčí (něčím jiným, než tím že je kokot).

Nyní stručně popíšu jednolitvé funkce a moji zkušenost s nimi, samozřejmě že některé se mi budou popisovat líp (když je mám) a jiné zkusím nějak naroubovat, jak je chápu. Důležité je si uvědomit, že každá funkce má introvertní a extravertní variantu, každý typ má jednu hlavní, další sekundární, pak terciární a podřadnou. První funkce je ta dominantní a druhá ji podporuje, v těchto dvou je každý typ nejlepší. Třetí funkce se vyvíjí časem a podřadná se obvykle musí trénovat (pokud o to stojíte). Ještě existují zvěsti o "stínových funkcích" a sice, že každý typ používá všech 8 funkcí a když je pod stresem, tak začne využívat pokroucené a zakrnělé formy opačných funkcí, než jaké přirozeně má. Tyto funkce jsou:

Extrovertní Intuice - Ne

Popisuji ji první, jelikož je to má dominantní funkce (tzv. "Hrdina"). Ne hledá ve věcech spojitosti a vzorce, když něco spatří, zjišťuje čeho to může být součástí a jak to zapadá do toho či onoho systému, pokud nějaký je a jaký by teoreticky mohl být - pracuje se všemi možnostmi, i těmi nepravděpodobnými, pokud je nějak nevyloučí (to ale už dělá jiná funkce). Je to funkce, která neustále generuje všemožné nápady a představy o tom, jak by se co dalo spojit dohromady, přetvořit, vylepšit, jak z věcí vytáhnout jejich podstatu atd... Typy, u kterých je tato funkce dominantní jsou improvizovačí (na konci mají P) - logicky, kvůli povaze této funkce.

Dominantní je u ENTP & ENFP, sekundární pak u INTP & INFP.

Má zkušenost: Tato fuknce je ten důvod, proč si tak rád hraju s představami nebo koncepty a zacházím v nich tak daleko, jak to jen jde. Taky kvůli ní občas pokládám docela random otázky nebo mě napadají dost neortodoxní (či kostrbatá) řešení problémů, protože to řešení prostě beru odkudkoliv, vidím to jako obrovskou síť možností, neomezenou jakýmkoliv dosavadním postupem. Poslední dobou ji celkem solidně skilluju, když jdu ven se psy, celou cestu obvykle mluvím (ano, pro sebe, jelikož je to extrovertní funkce, tak ty nápady z vás chtějí ven) a skládám dohromady všechny možné představy, plus generuji nové.

Introvertní Intuice - Ni

Asi nejzáhadnější a nejmystičtější ze všech funkcí (magického na ní ale nic není). Z toho, co jsem přečetl a vypozoroval, vím že tato funkce (jako jediná) funguje na podvědomé úrovni a není tedy pod přímou kontrolou. Lidi s Ni mohou být často zahloubaní do sebe, pomalu přijímají informace z okolí skrze další funkce a ty jim jdou do podvědomí. Narozdíl od Ne, Ni nefunguje jako šitstorm, ale spíš jako nějaké "puzzle," co se skládají postupně a pomalu dohromady, aniž by si to dotyčný plně uvědomil, jen to celou dobu tak nějak "tuší." Pak, když je vše pohromadě, zažijí jakýsi "wow" efekt a všechny ty spojitosti se před dotyčním otevřou. Tato funkce také dokáže vytvořit naprosto originální koncept, nezasažený okolím, protože prostě vyjde "zevnitř." Lidé u kterých je dominantní funkcí jsou plánovači (mají na konci J).

Dominantní je u INTJ & INFJ, sekundární pak u ENTJ & ENFJ.

Má zkušenost: Co se týče pozorování okolí, je to dost složité. Tato funkce je hrozně subtle a zatím jsem se ji úplně přímo pozorovat nesnažil (nevím o těch funkcích dlouho), ale kvůli její záhadné povaze mě celkem fascinuje - je to "ponořování do sebe?" Pokud vezmeme v potaz možnost, že existují i stínové funkce (myslím že ano, minimálně je lze simulovat), tak je možné, že jsem svoji pokroucenou verzi této funkce někdy využil (na mém stínovém modelu by byla primární, tzv. "Odvrácená tvář"), ale jen zřídka. Spíš ale než "wow" efekt jsem párkrát vyplodil nějaký kostrbatý či hodně stručný koncept, který jsem netušil odkud se v mojí hlavě vzal, samozřejmě jsem ho pak musel různě upravovat a pilovat.

Extrovertní Vnímání - Se

Tato funkce se zaměřuje na vnímání okolí svými smysly. Typy s dominantní Se bývají obvykle sportovně nadaní a mohou si potrpět na luxus, také mívají dobré reflexy a obratnost. Tato funkce je nejvíce ukotvená v "tady a teď," všímá si detailů a vnímá okolí v celé své kráse, zaměřuje se na drobnosti. Se dominantní lidé si všímají věcí jako kdo má co na sobě, co kdo zrovna dělá, co je v místnosti za věci atd... Zkrátka žijí přítomným momentem a často jsou schopní "z fleku naskočit na jedoucí vlak," také neradi dlouho sedí na jednom místě. Typy, u kterých je tato funkce dominantní jsou improvizovači (mají na konci P).

Dominantní je u ESTP & ESFP, sekundární pak u ISTP & ISFP.

Má zkušenost: Lidí s dominantní Se znám docela hodně a nemám s nimi problém, ačkoliv někdy mi připadá že mluvíme oba úplně jiným jazykem, tak se s nimi většinou bavit dovedu (pokud mají T jako jednu ze dvou hlavních funkcí). Co se týče mé vlastní zkušenosti, tak Se by měla být má "démonická" funkce, tzn. podřadná funkce na stínovém typu - a sedí to. Obvykle své okolí absolutně nevnímám, často ani pořádně nevím, kde jsem nebo kam jdu a je mi to upřímně úplně jedno, hlavně že si můžu hrát s myšlenkama. Otázky typu "Co teď ostatní nosí?" mi připadají neskutečně nepodstatné a takové věci prostě nevnímám.

Introvertní Vnímání - Si

Si je narozdíl od Se orientováno na minulost, tzn. neřeší ani tak současný okamžik, ale spíš ho srovnává s tím, co už dotyčný zažil nebo o čem slyšel (nebo co viděl atd...). Lidé s dominantní Si si dost potrpí na zvyky, konvence či zaběhlé postupy. Mají jasně nalinkované postupy a těmi se obykle řídí, vyhovuje jim rutina a dobrá organizace, nehledají žádné novoty a raději nechají fungující systém dál být, než aby se do něj snažili nějak vrtat. Bývají tiší, zodpovědní a spolehliví, na druhou stranu můžou být dost tvrdohlaví. Typy u kterých je tato funkce dominantní jsou plánovačí (mají na konci J).

Dominantní je u ISTJ & ISFJ, sekundární pak u ESTJ & ESFJ.

Má zkušenost: Tohle je má podřadná funkce, což taky celkem sedí. Když něco nového objevím (uvidím, dělám...), tak se sice zamyslím jak jsem to udělal v minulosti a jak se k tomu všeobecně přistupuje, ale většinou jen na to, abych v tom našel skulinky a efektivnější postup (nechávám svou zrůdnou Ne převálcovat tohle nebohé Si), až pokud to selže nebo je ten postup/přístup vyhovující, tak ho provedu. Nejspíš tomu ale budu říkat "provizorní přístup," stejně tak nemám absolutně žádný respekt ke tradicím či konvencím jen kvůli svému statusu. Co se týče ostatních, je to jedna z funkcí, která mě nejvíce irituje, jelikož mi připadá hrozně zkostnatělá a takové lidi obvykle doháním k šílenství - a stejně tak oni mě. Nenajdu s nimi obvykle společnou řeč a když už, tak se natolik lišíme v uvažování, že je jen zdravím, ale bavit se s nimi nechci.

Extrovertní Myšlení - Te

Toto je ten typ myšlení, který řeší "jak?" ale už tolik neřeší "proč?" Typy s Te mají rády věci organizované a strukturované, dokáží vytvořit systém či jasně nalinkovat postup. Tohle myšlení je obvykle orientováno na nějaký cíl a kroky, které musí podniknout aby ho dosáhlo, s jasně daným pořadím, pokud je kombinováno s některou intuicí tak může být inovativní. Někde jsem četl že "Bude organizovat lepší lov na zvěř, ale nebude se ptát proč tu zvěř lovit." Je velmi efektivní při plnění úkolů a jejich organizaci, je to prostě takový ten "rovnou k věci" přístup. Také požaduje od věcí, aby dávaly logiku a během diskuze bude takový typ obvykle používat hodně konkrétní příklady. Spíš než abstraktní koncepty budou raději probírat věci, které se dají empiricky dokázat (jaký typ věcí to bude už záleží jestli je pojeno s vnímáním nebo intuicí). Může působit docela panovačně, ale jeho uživatel to obvykle myslí dobře. Typy u kterých je to dominantní funkce jsou plánovači (mají na konci J).

Dominantní je u ENTJ & ESTJ, sekundární pak u INTJ & ISTJ.

Má zkušenost: Na mém stínovém profilu by to měla být můj "černokněžník," tedy sekundární funkce. Osobně jsem schopen tento typ myšlení "pullnout" a jednu dobu jsem ho hodně protlačoval, ale hrozně mi to nevyhovuje, začnu se skoro vždy soustředit na všechny ty možnosti které přehlížím a celý nalinkovaný postup se najednou větví, nicméně pokud mám na dokončení rozsáhlého úkolu jeden večer, tak takhle uvažovat schopný jsem. Co se týče ostatních, tak hodně záleží jestli je pojená s intuicí nebo vnímáním. V případě že je párovaná s introvertním vnímáním (s jiným se nepáruje), tak si téměř určitě s někým takovým nebudu rozumět, nemám rád jak konvence tak rádoby-autority a toto je kombinace obojího. V případě introvertní intuice už záleží na tom, jak má dotyčný Te vyvinuté, ale většinou až na nějaké neshody s takovou osobou v pohodě vyjdu. Ačkoliv je to velmi pragmatická funkce, tak na můj vkus toho dost přehlíží.

Introvertní Myšlení - Ti

Tohle myšlení se naopak ptá spíše "proč?" Tento typ myšlení zkoumá, jak věci fungují, proč tak fungují, co všechno s nimi souvisí atd... Snaží se dojít k jádru věci, někomu takovému nestačí znát postupy, musí znát důvody a důvody k důvodům, aby si to celé spojil a vytvořil tak ucelený obraz o fungování. Narozdíl od organizačního Te je Ti analytické, tady zkoumá jádro problému, toto je to čisté objektivní myšlení (ano, opravdu objektivní, jelikož ví které faktory kontaminují úvahu subjektivitou). Lidé s touto funkcí jsou schopni absolutně izolovat problematiku do ideálního modelu, vyřešit ji v něm, otestovat na extrémních hodnotách, a pak řešení aplikovat do modelu reálného. Pokud jim něco řeknete, téměř okamžitě poznají když je ve vaší logice díra nebo nepodložený závěr (prostě je to trkne), dost často hrají roli Ďáblova advokáta. Můžou být neskutečně otravní milionem otázek, kterými vás zasypou - a další miliardou, která na ně naváže. Lidé s touto dominantní funkcí jsou improvizovači (mají na konci P).

Dominantní je u INTP & ISTP, sekundární pak u ENTP & ESTP.

Má zkušenost: Tohle je má sekundární funkce (tzv. "Rodič") a když jsem se o ní dozvědel, spoustu věcí jsem pochopil. Popsal jsem ji tak, jak ji používám já, postupně se snažím dostat k jádru věci a všem souvislostem. Budu vám pokládat hromadu otázek, ptát se na jednu věc ze sta různých úhlů a dávat vám modelové otázky, pak vyvodím závěr, který se bude pro některé zdát že jsem si ho vytáhl z prdele. Tenhle článek je třeba takový výplod, jsou v něm jasně nastavené hranice a ty fungují ve všech případech, jsou totiž tvořeny v ideálním modelu, který jsem aplikoval, tenkrát jsem o existenci Ti & Te neměl potuchy. Pro mě osobně to neznamená nic víc než potvrzení mé dávné domněnky - někteří lidé jsou prostě špatní diskutéři, protože pro to nemají uzpůsobený mozek - a potvrzení mého finálního rozhodnutí si některé ze seznamu diskutérů prostě škrtat.

Extrovertní Cítění - Fe

Tuhle funkcí bych nazval zkrátka objektivním universalismem. Jelikož je extrovertní, tak se soustředí na lidi kolem a snaží se ke všem přistupovat co nejlépe a férově. Bere v potaz potřeby druhých a také to, jak svými činy ostatní ovlivní. Někdo takový je rád ve společnosti a chce, aby společnost byla ráda že tam je (ne z donucení). Takový jedinec se snaží hledat jakýsi vyvážený systém hodnot, který bude brát v potaz při každém rozhodnutí. Ten systém bude nastavený "směrem k ostatním," tedy "když se ty chováš takhle, zasloužíš si tohle a tohle..." Osoby s touto funkcí se budou snažit být hlavně fér, ti vřelejší pak i nápomocní a ideálně všem stejně (nebo tak, jak si to podle jejich univerzálního systému zaslouží). Tato funkce se nezaměřuje na praktické provedení akce či její logiku, ale na jeji dopad na ostatní (a jejich pocity). Lidé s touto dominantní funkcí jsou plánovači (mají na konci J).

Dominantní je u ENFJ & ESFJ, sekundární pak u INFJ & ISFJ.

Má zkušenost: Toto je má terciární funkce (tzv. "Dítě") a používám ji tak, jak jsem nahoře popsal, snažím se zkrátka najít nějaký univerzální přístup ke všem (který zohledňuje i individualitu) a sám docela dobře poznám, jak některé mé akce či slova někoho ovlivní - problém je že mě to ne vždy úplně zajímá. Nicméně se mi podařilo vyvinout určitý systém hodnot, který je sice v některých věcech dost neortodoxní, ale v zásadě fér a může se někdy ostatním docela hodit. Je fakt že mám docela slabost pro zdravou formu civilní spravedlnosti (tím nemyslím fanatický dav lynčující třetího nevinného) a když to není destruktivní, tak budu radši hájit zájem lidí než systému - takový systém prostě neuznávám a je třeba ho podkopat.

Introvertní Cítění - Fi

Narozdíl od objektivního extrovertního cítění je toto subjektivní. Jde o vnitřní systém hodnot, který má dotyčný hluboko v sobě a na jejichž základě se rozhoduje a reaguje. Tito lidé mají dobrý čich na ostatní a obvykle nechají rádi druhé mluvit tak dlouho, jak chtějí, bývají hodně empatičtí a poskytují emocionální pomoc. Nicméně je velmi jednoduché někoho takového urazit něčím, co by se nikoho dalšího ani ve snu nedotklo (třeba puštěním nějakého songu nebo vyřčením něčeho pobuřujícího) a také může své emoce považovat za validní argument v diskuzi. Generálně to ale většinou myslejí dobře a radují se z úspěchů ostatních, stejně jako s nimi soucítí v případě že se jim něco zlého přihodí. Lidé s touto dominantní funkcí bývají improvizovači (mají na konci P).

Dominantní je u INFP & ISFP, sekundární pak u ENFP & ESFP.

Má zkušenost: V mém stínovém profilu jde o "podvodníka," tzn. terciární funkci. Osobně takový systém hodnot nemám, využívám jen ten "objektivní universalismus," nejspíš jsem ho sám odstranil. Co se týče ostatních, tak je to má nejméně oblíbená funkce hned po Si. Důvod je takový, že můj způsbob projevu a myšlení může docela jednoduše někoho urazit (či šokovat nebo se dotknout), ačkoliv k tomu při hlubším zamyšlení není důvod, či je to dokonce nefér vůči mně. Někomu s labilnější formou Fi je to ale jedno a dostanete spoustu butthurtu, který odmítám řešit, jestliže ho vyhodnotím jako "arbitrární." Ale dost mých známých tuto funkci má v jedné z hlavních (nebo i třetí) pozic a vyjdu s nimi v pohodě, jen jsou prostě citlivější na věci, které mě tak maximálně rozesmějí nebo fascinují.