Návrat

Dnes se vracím, konečně, zdá se to jako bych tam byl celou věčnost, honilo se hlavou Tedovi, když ho vysazoval taxík v malé vesničce. Jeho hodinky ukazovaly asi devět minut před půlnocí a byl připraven vrátit se ke svojí rodině. Cesta k domku, kde strávil velkou většinu svého života, ho stála jen pár kroků.

Když stanul před svým bývalým domovem, ukazovaly jeho hodinky asi devět minut před půlnoci, ovšem jeho žena ho měla čekat i v tuto ospalou hodinu. Zaklepal, několikrát. Nikdo mu neotvíral, zkusil to ještě několikrát, ovšem vždy bez úspěchu. Uznal za vhodné se odebrat jinam, ulice byly liduprázdné a na nebi zářil obří krvavý Měsíc.

Celé město se zdálo jakési pusté, v žádném z malých dřevěných domků se nesvítilo, nebyl znám žádný pohyb. Jediné malé světýlko se linulo z místního chátrajícího motelu, jehož zelenému neonovému nápisu nesvítila písmena "o" ani "l."

Vydal se tedy směrem k němu, cestou si povšiml podivné přízračné mlhy, držící se nad ušlapanou hlíněnou zemí. Vstoupil dovnitř a pohlédl do očí recepčnímu, který se na něj nejistě usmál. "Přejete si?" Optal se Teda. "Rád bych si přes noc objednal pokoj," odvětil Ted."

Vyberte si, který chcete, jsou zdarma všechny." Zněla překvapivá odpověď."

Prosím?" Podivil se Ted.

"Můžu si to ještě rozmyslet a pěkně vás zkásnout." Odvětil recepční jízlivě.

"Ne, to je dobré, nemám s tím problém." Pousmál se Ted nejistě.

"Pak u nás vítejte a přeji pohodlný zbytek dne." Řekl recepční, lehce se pousmál a podal Tedovi klíče od pokoje č. 13.

Ted sice nevěděl co má tahle radikální sleva znamenat, ale bránit se rozhodně nehodlal. Vyšel po skřípajícím schodišti a vešel do svého pokoje, byla to malá útulná místnost s vrzající postelí, velkou těžkou skříní, malou televizí a dveřmi vedoucími do koupelny.

Položil si svůj kufr na postel, sedl vedle něj a chvíli odpočíval, přemýšlel, rekapituloval si celý svůj příchod zpět do vesnice. Až teď mu to začalo docházet, nikde nikdo, jen prapodivná mlha a pak tenhle štědrý vrátný, pokoj č. 13. A co měl znamenat ten krvavý Měsíc?

PŘEKVAPENÍ!!! Rozrazily se dveře od koupelny i od skříně a z pod postele taktéž kdosi vyskočil. Během jedné jediné sekundy stály kolem Teda hned tři postavy, dva muži a jedna žena. Žena ze skříně držela talíř s dortem, muž z pod postele začal vysvětlovat.

"Víš Tede, dozvěděli jsme se od tvojí ženy že dnes dorazíš a tak jsme se rozhodli ti udělat zvláštní přivítání! Zařídili jsme holografickou projekci krvavého Měsíce a uměle jsme vytvořili i tu suprovou mlhu, to je, co?! Víme jak jsi měl rád horory a tak nám tady Tim (muž ze skříně) zařídil i tento pokoj přes svého známého, třináctka, chápeš to? No chápeš?! Time, nech Teda rozkrojit dort!"

Tim slavnostně předal nůž Tedovi a jen se ho letmo optal: "Odkud že ses to vlastně vrátil, Time?" 

"Z léčebny." Odvětil Ted monotónně a vrazil nůž Timovi rovnou do krku. Za příšerného jekotu a krvavého gejzíru ubodal i ženu, druhý muž stihl utéci. Následujících asi deset minut strávil hlasitým smíchem a vytrháváním svých vlasů. Nakonec snědl zbytky krvavého dortu ze země a oknem utekl z motelu pryč do lesa.